Všichni víme, že Erasure již od roku 1985 tvoří Vince Clarke (autor drtivé většiny melodií Erasure) a Andy Bell (textař a zpěvák).
Vince se narodil 3. července 1960 v South Woodword, což je víceméně předměstí Londýna. Jeho rodné jméno je Vincent John Martin.
Andy se narodil 25. dubna 1964 v Peterborough jako Andrew Ivan Bell.
Vince vyrůstal v Basildonu, kde koncem 70. let založil se svým spolužákem Andrewem Fletcherem skupinu 'No Romance in China'. Ta se postupně v souvislosti s přibývajícími členy přejmenovala na 'French Look' a 'Composition of Sound'. V březnu 1980 se složení skupiny ustálilo na členech Vince Clarke, Andrew Fletcher, Martin Gore, David Gahan, kteří vstoupili do dějin jako Depeche Mode. Jejich první album 'Speak & Spell' napsal Vince Clarke (výjimkou jsou písně 'Tora!Tora!Tora!' a instrumentální 'Big Muff' jejichž autorem je budoucí skladatel skupiny Martin Gore). V průběhu února až září 1981 vyšly celkem tři singly napsané Vincem: Dreaming of Me, New Life a Just Can't Get Enough. Poslední jmenovanou zařazují Depeche Mode do playlistů svých turné poměrně často dodnes. Album Speak & Spell vyšlo v roce 2006 v luxusním dvoudiskovém balení CD/SACD+DVD a pro všechny fanoušky Vince Clarkea je absolutní nutností. V době, kdy se kariéra skupiny slibně rozjíždí hlavně díky hitu Just Can't Get Enough, Vince Clarke Depeche Mode opouští z důvodů, které nejsou dodnes úplně objasněné a na těchto stránkách jistě nedořešíme to, co nedořešili jiní a jinde. Ještě před odchodem bývalým kolegům nabízí písničku Only You, kterou však osiřelí Depeche Mode s díky odmítají a pozvolna se vydávají jiným hudebním směrem.
Vince nakonec Only You natočí s Alison Moyetovou, s níž se seznámil prostřednictvím inzerátu v Melody Makeru. V letech 1982-1983 působili jako duo Yazoo (v USA známé jako Yaz). Úspěch se dostavil okamžitě (2. místo v britské a 37. v americké singlové hitparádě) a píseň se téměř okamžitě dočkala mnohých coververzí; po pouhém roce vznikla například a capella verze od The Flying Pickets, která dobyla o Vánocích 1983 na pět týdnů 1. místo britského žebříčku a v roce 1984 dokonce stanula na vrcholu německé hitparády. Původní verze se dočkala CD reedice v roce 1996 a nového remixu a klipu v roce 1999. Only You i následující singl Don't Go získal v Británii Stříbrnou desku a přispěly k mezinárodnímu úspěchu alba 'Upstairs at Eric's', které vyšlo 23.10.1982. LP se umístilo na 2. místě v Británii (Zlatá deska) a na 92. místě v USA (Platinová deska v USA za více mež 1 milion prodaných kusů). Těsně před vydáním druhé desky s názvem 'You And Me Both' duo ohlásilo ukončení spolupráce, přesto v rodné Británii LP dobylo vrchol albového žebříčku. V závěru roku 2007 se Yazoo dočkali oficiálních stránek a profilu na MySpace. Nebylo to náhodou. V roce 2008 totiž vyšly reedice obou řadových alb, a to jak samostatně, tak jako součást čtyřdiskového boxu 'In Your Room', obsahujícího (vyjma obě alba) i CD s b-stranami a remixy a DVD s dokumenty a klipy (DM Shop, Bontonland). Vyvrcholením comebacku bylo turné 'Reconnected' (květen-červenec 2008).
Alison Moyetová se vydala na sólovou dráhu a Vince Clarke se pustil do nových projektů. Všechny byly víceméně efemerní. Jmenujme alespoň The Assembly a hit Never never, který byl v Británii oceněn Stříbrnou deskou. Začátkem roku 1985 zveřejnil Vince Clarke v časopisu Melody Maker inzerát, v němž sháněl zpěváka. Čtyřicátým prvním uchazečem byl Andy Bell, který se projevil jako velký fanoušek Vinceových dosavadních projektů. Vznikli Erasure. Už 2. září 1985 vychází historicky první singl Erasure Who Needs Love Like That. Na ohromný úspěch předchozích Vinceových projektů však tento ani následující dva singly nenavázaly. První vystoupal na 55. místo a druhý nazvaný Heavenly Action dokonce pouze na 100. příčku. Snad jen třetí singl byl o něco úspěšnější ačkoliv spíš v mezinárodním kontextu. Byla jím dnes notoricky známá Oh L'Amour, která slavila dílčí úspěch ve Francii, Německu (16. místo), Jižní Africe (2. místo) a Austrálii (13. místo). Nechce se proto ani věřit, že tento hit, který odolal času se v rodné Británii umístil na 85. místě. Neúspěch prvního a třetího singlu, z nichž se z obou nakonec postupem času staly stěžejní hity repertoáru Erasure skupina zvrátila jejich obnoveným vydáním u přiležitosti výběrových alb. Who Needs Love Like That byla nově zremixována v roce 1992 na podporu multiplatinového alba Pop! a umístila se na 10. místě. V roce 2003 vyšla v novém remixu i Oh L'Amour (August Mix) tentokrát jak kampaň na album Hits! a umístila se na 15. místě. Na tyto úspěchy však ještě museli Erasure čekat. Po propadu prvních tří singlů se ani LP 'Wonderland' vydanému 2. června 1986 nevedlo nejlépe. Umístilo se na 71. místě britského hitparády. O mnoho lépe si album vedlo v Německu, kde bylo šestnácté. Písně na albu měli podle původních plánů zpívat různí zpěváci. Spolupráce mezi Vincem a Andym byla ale tak dobrá, že se Vince nakonec rozhodl nechat Andyho nazpívat desku celou. Rané kritiky album příliš nechválily, spíš kvůli Andymu, v němž viděly epigona Alison Moyetové. Na podporu prodeje alba se konala dvě turné: 'Wonderland Tour' a 'Beats per Minute Tour', na nichž mimo Velkou Británii a Irsko Erasure navštívili i USA, Německo, Francii, Belgii, Švýcarsko a skandinávské země. I více než 20 let od vydání je album ceněno jako klasická ukázka synth-popové nahrávky poloviny 80. let.
Radikální změna v kariéře Erasure přichází 6. října 1986, kdy vychází singl Sometimes. Písnička sice debutovala na 33. místě, ale poctivě se dostávala lidem pod kůži, až se nakonec po měsíci vyšplhala na skvělé 2. místo. Pět týdnů strávila v Top 5 nejprodávanějších singlů a byla oceněna Stříbrnou deskou (za 200.000 prodaných desek). Zároveň jde o písničku Erasure, která v singlové Top40 strávila nejdelší dobu (17 týdnů). Píseň bodovala i v Jižní Africe (1. místo) a Německu (2. místo). Tento úspěch skvěle připravil půdu pro následující singly a alba Erasure. 16. února 1986 vychází It Doesn't Have To Be, které obsadilo 12. místo v Británii a 16. v Německu. Stejně jako u předchozích singlů byl producentem Flood. B-strana singlu obsahovala Vinceovu úpravu slavné In the Hall of the Mountain King z orchestrálního opusu Peer Gynt, jehož autorem je proslulý norský skladatel Edvard Grieg. Karta se pro Erasure obrátila a 30. března 1987 tak mohlo vyjít druhé studiové album nazvané 'The Circus' za úplně jiné situace. LP debutovalo na 6. pozici (o 55 výše než Wonderland). V Top 10 sice strávila pouhé dva týdny, ale přesto je dodnes tím albem Erasure, které v britské albové hitparádě vydrželo nejdéle (celkem 107 týdnů v Top 75). V Německu bylo dvacáté a stalo se zároveň prvním LP Erasure, které proniklo do americké hitparády Billboardu (na 190. místo). V listopadu 1987 se 'The Circus' nakonec stalo v Británii platinovým, poté co jeho prodej překročil 300.000 ks. Napomohlo tomu jistě i vydání dalších dvou úspěšných singlů Victim of Love (7. místo VB, 26. místo Německo) a The Circus (6. místo VB, 30. místo Německo). K tomu je pochopitelně třeba připočítat i čilé koncertování jednak sólové, jednak jako předskupina Davida Bowieho (Švýcarsko, Německo) a Duran Duran (velké sály v USA). Na vánoční trh roku 1987 bylo vydáno první kompilační album Erasure, The Two Ring Circus, představující kombinaci remixového a živého alba. Závěrečná písnička Gimme Gimme Gimme (A Man after Midnight) představuje první oficiální coververzi, kterou si Erasure vypůjčili z repertoáru slavného švédského kvartetu ABBA. Jde v podstatě o předzvěst úspěchu, který budou Andy a Vince s předělávkami hitů této formace slavit v roce 1992.
Druhé album si vedlo oproti debutu mnohem lépe, ale pořád to nebylo nic ve srovnání s euforií, kterou Erasure způsobili třetím albem. Vyšlo v dubnu 1988 pod názvem 'The Innocents' a představuje dodnes uznávanou popovou klasiku, která Erasure katapultovala mezi přední světové hvězdy. Minimálně ve Velké Británii si tento status udrželi až do poloviny 90. let. Jak už víte odjinud z těchto stránek, album bylo velkým komerčním úspěchem, získalo hned několik platinových ocenění a skvěle se umístilo nejen v Británii (no. 1) a Německu (no. 10), ale i ve Spojených státech (no. 49). Jako první dobylo první místo albové hitparády ve Velké Británii (dokonce dvakrát s osmiměsíční přestávkou) a zahájilo tak sérii celkem pěti desek v řadě, které se takto úspěšně umístí (1988-1994). Jako předzvěst alba vyšel v březnu první singl, baladická Ship of Fools (VB no. 6, Německo no. 9). Druhý singl na konci května již zachytila stanice MTV a z Chains of Love se tak stal velký hit i v Americe (VB no. 11, Německo no. 18, USA no. 12); dodnes je to nejlepší umístění singlu Erasure ve Spojených státech. Trojici legendárních singlů uzavírá hymnická A Little Respect (VB no. 4, Německo no. 34, USA no. 14), která se stala nejčastěji předělávanou písní Erasure jinými inteprety (např. Wheatus, Bjorn Again, Tilly and the Wall, Kim Wilde) a představuje stabilní položku setlistů snad všech následujících turné. To aktuální bylo zahájeno souběžně s vydáním alba a probíhalo s krátkými přestávkami od dubna do prosince 1988 a itinerář jen dosvědčuje žádanost kapely (Velká Británie, USA, Irsko, Dánsko, Švédsko, Německo, Norsko, Švýcarsko, Rakousko, Itálie, Španělsko, Francie, Belgie, Nizozemí). Turné bylo zakončeno čtveřicí koncertů v Birminghamu v proslulé NEC Arena (National Exhibition Center, dnes LG Arena s kapacitou 13.000 diváků). Na prvním z nich vznikl živý videozáznam vydaný vzápětí na VHS.
V mezičase mezi třetím a čtvrtým koncertem v Birminghamu, posledním z celého turné, Erasure uvedli koncem listopadu na trh rozšířený singl (EP) 'Crackers International' hned v několika formátech a verzích (7", 12", CD, MC). Ústředním hitem byla známá Stop!, k níž byly v závislosti na formátu přidány 'Knocking on Your Door', 'The Hardest Part' a 'She Won't Be Home'. Pro vánoční trh pak byla připravena speciální edice (tzv. 'Part 2') se zimním motivem na obalu a jako bonusem koledou 'God Rest Ye Merry, Gentlemen'. Remixy obstarali Mark Saunders a Phil Legg. Ve Velké Británii EP navázalo na úspěchy předchozích a vylétlo na 2. místo žebříčku (v té době ještě pravidla britské hitparády umožňovala započítat prodej EP do singlové hitparády), v Německu projekt obsadil 18. místo, v USA 73.
V únoru 1989 prodej alba 'The Innocents' překročil v USA hranici 500.000 ks, počet nutný pro zisk zlaté desky (album se bude v Americe pozvolna ale jistě prodávat i dále, částečně na úkor nových projektů Erasure, a v říjnu roku 1991 získá platinu za celkem 1.000.000 prodaných kusů). Na Evropu se ale v létě 1989 chystá divoká (a to doslova) invaze hitů Erasure v podobě alba s příznačným názvem 'Wild!'. První singl Drama!, nápaditá skladba začínající tichým a podmanivým Andyho vokálem a postupně přerůstající ve strhující mnohavrstvou taneční hymnu, zaujal především v Evropě, v USA se neobjevil ani v první stovce. Měsíc po singlu vychází album Wild! a krátce nato vyjíždí skupina počátkem listopadu na turné obřích rozměrů. Pro české a slovenské (tehdy ještě československé) fanoušky jde o rok přelomový. Poprvé se totiž Erasure dostanou při koncertním putování do tehdejší ČSSR, kde vystoupí 12. listopadu v beznadějně vyprodané Sportovní hale. Dostupnost nahrávek Erasure je u nás tehdy tak mizivá, že si fanoušci koncert nahrávají na magnetofony, aby si mohli doma Erasure pustit. Při své pražské zastávce se management skupiny seznámil s nahrávkami skupiny Oceán a promptně nabídl českobudějovické partě novoromantiků možnost vystupovat jako předkapela na britské a irské části turné v prosinci 1989. V důsledku uvolnění poměrů po sametové revoluci, která mezitím proběhla, se Oceán už 2. prosince mohl poprvé objevit jako předkapela Erasure v Glasgow. Mezitím vyšel druhý singl alba, nádherná milostná balada You Surround Me, v níž Andy exceluje jako zpěvák lavírující rozsahem od basových tónů sloky až po falsetové výšky refrénu. Následuje 17 prosincových koncertů v halách Velké Británie, Severního Irska a Irska. Po Vánocích skupina ještě pro velký úspěch přidá jedenáct koncertů v těch největších britských halách (předkapelou opět Oceán) a následně vyrazí (už bez Oceánu) do světa (USA, Kanada, Uruguaj, Argentina, Brazílie, Hong Kong, Japonsko, Austrálie). Až jako třetí v pořadí vychází v únoru 1990 singl, který se stane jedním z poznávacích znamení skupiny a snad i globálně nejznámější písničkou alba, hit Blue Savannah. Jím zároveň Erasure vstupují do 90. let. Na rozdíl od předchozího 'You Surround Me' tento singl vyjde i v USA, avšak nedosáhne žádného významného umístění. Naopak v domovině dosáhnou Erasure skvělé bronzové pozice. Várku singlů z 'divokého' alba uzavírá v květnu diskotéková Star. Turné pokračuje úspěšně dál, Erasure vystupují před mnohatisícovými davy. Vše slavnostně vyvrcholí 1. září na obřím koncertu v anglické Milton Keynes Bowl, přírodním amfiteátru, do něhož se na Erasure přijde podívat na 60.000 fanoušků. Záznam tohoto jedinečného koncertu bohužel nebyl pořízen, dostupné materiály představují snímky pořízené kamerami promítajícími dění na pódiu na postranní plátna a neobsahují tedy záběry publika. Oficiální videozáznam z tohoto turné byl natočen už 11. prosince 1989 v London Arena (tehdy čerstvě otevřené, dnes zbourané), tedy na jednom z koncertů, kde jako předkapela vystupoval Oceán.
Jak už bylo řečeno, do 90. let vstupovali Erasure jako světové hvězdy s repertoárem plným hitů. A tím zdaleka nekončili. Ačkoliv jejich popularita v Severní Americe postupně ztrácela na síle (spíš než nové desky Američané stále kupovali dva roky staré 'The Innocents'), v Evropě se desky prodávaly lépe a lépe, také na nových trzích v bývalém východním bloku. U nás nahrávky vydávala československá pobočky firmy, Mute Czechoslovakia (Mute CS) a Erasure patřili po celá 90. léta k jejím bestsellerům. Ve Velké Británii zůstala pozice Erasure neotřesená až do poloviny 90. let. Většinu roku 1990 tak vyplňují doznívající úspěchy alba 'Wild!', poslední dva singly ('Blue Savannah' a 'Star') a především finišující turné s rekordní návštěvností hlavně v Jižní Americe (45.000 návštěvníků v Buenos Aires) a Anglii (60.000 v Milton Keynes), zajímavé jsou stále ještě i statistiky v USA (na koncert v náročném New Yorku dorazilo na 18.000 fanoušků). Rok 1991 je poklidný jen pokud jde o koncertování, které se omezilo na minimum. Skupina se plně věnuje přípravě, vydání a tiskové propagaci alba 'Chorus'.
První dva singly dokonce vyšly ještě před vydáním alba. V červnu se tak do obchodu dostal titulní chytlavý Chorus a vystoupal na 3. místo. V září byl vystřídán legendárním popěvkem Love to Hate You (čtvrtý v Británii). Následné vydání alba tak v říjnu zákonitě znamenalo událost pro spoustu fanoušků, jejichž zájem desku katapultoval opět na 1. místo a v krátkém sledu jí zajistil zlato i platinu. V USA se Chorus stal nejlépe se umístivším albem Erasure všech dob, když vylétl na 29. místo v Billboard 200. Ani po dvou singlech a vydání celého alba se však stále ještě skupina nechystala na turné. Na Vánoční trh byl koncem listopadu uveden třetí singl, skvostná balada Am I Right? s videoklipem natočeným v Amsterdamu. V lednu pak vyšla rozšířená EP verze, obohacená o nové písničky a alternativní verze singlových a albových hitů. V březnu (v Americe až v květnu) pak Erasure udeřili se čtvrtým singlem, bezpochyby jedním z největších diskotékových úspěchů kapely, na jehož kvalitě se většinou shodnou i lidé, kteří Erasure zrovna nefandí. Jde o kultovní hit Breath of Life. Jeho taneční potenciál umožnil vznik značného množství remixů, a proto se dost neobvykle na britskou verzi nevešla žádná b-strana.
Začátkem června Erasure pokořili poslední metu, která dosud odolávala jejich úspěchu. Zatímco v albové hitparádě jim první příčka nebyla vůbec cizí (dobyla ji už alba The Innocents, Wild! i Chorus), v singlové hitparádě jim pořád smolně unikala. Na stříbro dosáhl už singl Sometimes a EP Crackers International. Nyní však Erasure okouzlili celý svět svými bravurně provedenými coververzemi čtyř slavných hitů od švédské legendy ABBA (Lay All Your Love on Me, S.O.S., Take a Chance on Me, Voulez-Vous), vydanými pod názvem ABBA-esque. V Británii se EP okamžitě vyšvihlo na 1. místo singlové hitparády a setrvalo na něm celých pět týdnů s tím, že mezi čtyřicítkou nejprodávanějších singlů vydrželo celkem tři měsíce. EP 'Abba-esque' oživilo zájem o tvorbu švédského čtyřlístku, který v závěru léta přispěchal s vydáním slavného výběrového alba 'ABBA Gold'. Lepší entrée si pro návrat na pódia Erasure přát nemohli. Turné, příznačně nazvané 'The Phantasmagorical Entertainment', obsáhlo opět mnoho zemí (Velká Británie, Irsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Německo, Československo, Maďarsko, Polsko, Švýcarsko, USA, Kanada), většina koncertů byla vyprodaná a musely se přidávat dodatečné termíny. V londýnském Hammersmith Odeonu tak Erasure odehráli celkem patnáct koncertů, sedm v Edinburghu a například dvanáct ve slavném manchesterském Appollu, kde byl pořízen videozáznam pro vydání živé VHS 'The Tank, the Swan and the Balloon'. Na tehdejší ČSFR mysleli Erasure hned dvakrát, již podruhé zahráli v pražské Sportovní hale na Výstavišti, k tomu ještě naplánovali koncert v Ostravě Vítkovicích. V letech 1988-1992 bylo možné pozorovat dva vývojové směry na koncertech Erasure: na jedné straně se zmenšuje počet doprovodných muzikantů a tím i omezuje hudební složka na Vinceovy počítačové podklady, na straně druhé narůstá vlastní scénická podoba koncertu dosahující vrcholu právě na tomto turné. Pódium má dvě podlaží, Andy připlouvá zahalen v boa a oblacích dýmu na pouťové labuti, později se vznáší v balónu, Vince si ze svých elektronických hejblátek vytvořil v podstatě pojízdný minitank. To vše je zabaleno do neuvěřitelných tanečních a kostýmních extravagancí Andyho Bella.
To be continued... :-)